Povinnost stanovit předmět podnikání obchodní korporace určitě

Nejvyšší soud vydal v květnu 2021 přelomové rozhodnutí týkající se otázky, jakým způsobem mají obchodní korporace vymezovat předmět svého podnikání v zakladatelských dokumentech.

Je běžnou praxí, že korporace jako předmět podnikání uvedou „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona,“ a takto jej zapíší do obchodního rejstříku. Až dosud tato praxe v podstatě nebyla zpochybňována a byla prosazována i ze strany notářů. Pro společnosti byla výhodná, protože šetřila náklady na změny zakladatelských dokumentů při změně činností v rámci volné živnosti.

Nejvyšší soud však nyní dospěl k závěru, že ujednání zakladatelských dokumentů, podle kterých je předmětem podnikání korporace „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti.

Podle Nejvyššího soudu je takové ujednání dokonce zdánlivé a vůbec se k němu nepřihlíží. To znamená, že na jeho základě by mimo jiné nemělo být možné předmět podnikání zapsat do obchodního či živnostenského rejstříku. Rejstříkové soudy by tak měly návrhy, které takto vymezený předmět podnikání obsahují, zamítat. V případě, že už je takto předmět podnikání v rejstříku zapsán, je podle Nejvyššího soudu nutné zjednat nápravu.

Toto odůvodnění je poněkud formalistické, uvážíme-li, že vedle zápisu v obchodním rejstříku mají všechny korporace podrobně rozepsány obory volné živnosti v živnostenském rejstříku. Pro firmy bude představovat pouze další náklady. Byť se jedná o první rozhodnutí tohoto druhu, lze předpokládat, že se stejného názoru bude držet i v dalších obdobných věcech. Je rovněž více než pravděpodobné, že se podle něj začnou v blízké době řídit notáři i rejstříkové soudy.

Pro samotné korporace to znamená potřebu změny zakladatelských listin a zápis této změny do obchodního rejstříku, a to v krajním případě i pod sankcí likvidace. Proto doporučujeme klientům, aby uvedli své záležitosti do souladu se závěry Nejvyššího soudu. Naše kancelář je Vám v této věci plně k dispozici.

 

Novela DPH a prodej přes internet

Od 1. 7. 2021 by měla nabýt účinnosti novela zákona o DPH, která je zaměřena zejména na úpravu administrativních povinností spojených s DPH u podnikatelů, kteří provozují přeshraniční obchod a poskytují služby formou tzv. e-commerce. Vzhledem k tomu, že se novela v tuto chvíli ještě nachází ve schvalovacím procesu parlamentu, je možné, že její účinnost bude odložena. Nicméně, je třeba počítat s tím, že dříve či později se podle ní podnikatelé budou muset zařídit.

Předně budou novelou zrušeny limity pro prodej zboží do jednotlivých států EU. Nebude už tedy platit, že při nepřekročení limitu 35 000 EUR, resp. 10 000 EUR, se DPH odvádí v členském státě, ze kterého je prodej prováděn. Nově bude zaveden pouze jeden limit ve výši 10 000 EUR, který bude platit pro prodej do všech členských států dohromady.

Daně za přeshraniční prodej zboží přes internet budou, kromě podlimitních prodejů, obecně odváděny v místě bydliště spotřebitele. To by v důsledku znamenalo extrémní administrativní zatížení pro prodejce. Je tudíž možné registrovat se do režimu OSS (One-Stop-Shop). Takto registrovaným podnikatelům bude umožněno spravovat své daně v rámci speciální aplikace. Nebudou tedy nuceni, registrovat se k DPH ve všech státech kam dodávají zboží nebo poskytují služby.

S účinností novely bude DPH podléhat veškeré zboží a zásilky dovážené ze zahraničí. Bude tedy zrušeno osvobození od DPH na dovoz zásilek nízké hodnoty. V případě tohoto typu zásilek bude zaveden zvláštní režim, ve kterém budou oprávnění podnikatelé odvádět DPH z jejich dovozu souhrnně za kalendářní měsíc.

Pokud se Vás tato novela týká a nejste si jisti v otázkách některých nových povinností, které na Vás klade, neváhejte se na nás obrátit.

 

Utajená novela ZOK a bytová družstva

Zatímco velká novela ZOK, týkající se kapitálových společností, byla projednávána dlouho před jejím přijetím, nabyla k 1. 7. 2020 a 1. 1. 2021 účinnosti novela ZOK, jež byla připojena k novele občanského zákoníku a má vážné dopady na fungování bytových družstev.

U většiny bytových družstev tato novela vyvolává nutnost změny stanov.

Vyšší nároky na podrobnost stanov družstva jsou nyní kladeny ve věci běžné údržby a drobných oprav. Aktuální úprava vyžaduje, aby byl rozsah běžné údržby a drobných úprav, stejně jako okolnosti, za nichž je možné stavebně družstevní byt upravovat, upraven v samotných stanovách. Nelze tak nadále tuto záležitost vyřešit prostým odkazem např. na právní předpis, jak to bylo možné doposud.

Co se týče praktického fungování družstva, novelizace přinesla možnost upustit od povinnosti umisťovat pozvánky na schůze družstva na jeho internetové stránky. V současnosti postačí jejich umístění na informační desce družstva. Pozor však zejména na situace, kdy je povinnost zveřejňovat pozvánky na internetových stránkách zakotvena v samotných stanovách družstva. Pak musí být i nadále plněna.

Pro změnu stanov družstva, která se týká podmínek pro uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo úpravy práv a povinností členů bytového družstva spojených s tímto právem a užíváním bytu, již stačí pouze souhlas tří čtvrtin všech členů družstva. Mezi nimi však samozřejmě i těch členů, kterých se má taková změna dotknout.

Zápisy ze schůzí družstva i s přílohami musí být od 1. 1. 2021 uchovávány po celou dobu existence družstva. V případě, že je přijato rozhodnutí mimo schůzi, platí tato povinnost obdobně.

V případě, že družstva generují zisk, je možné jej, za splnění zákonných podmínek, rozdělit mezi členy družstva.

To je jen několik z významnějších změn, se kterými se bytová družstva musí v nejbližší době vypořádat.

Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2021 pozbyly účinnost ty části stanov, které odporují kogentním ustanovením zákona, a družstva mají povinnost přizpůsobit své stanovy nové úpravě nejpozději do 1. 1. 2022, doporučujeme s úpravou stanov příliš neotálet.